V dutinkách tektitů můžeme najít řadu informací o přírodě v místě a okamžiku dopadu kosmického tělesa, při němž vznikly. Při srážce dostatečně velkého objektu se Zemí se uvolní tolik tepelné energie, že místní horniny přetaví do podoby skla. Tím vzniknou nové minerály - tektity. Dosud se předpokládalo, že kvůli vysoké teplotě žádné organické zbytky takový proces nepřežijí. Geolog Pete Schultz se svým týmem z Brown University v americkém Providence prozkoumal tektity, které vznikly při dopadu sedmi různých kosmických těles na území dnešní Argentiny v období před devíti miliony až 6.000 lety. V některých nalezli zatavené zuhelnatělé zbytky listů o velikosti až 1 cm. Laboratorní pokusy ukázaly, že k jejich uchování může dojít, pokud dojde k velmi rychlému ohřátí materiálu na 1.500 stupňů Celsia. Na obrázku vidíme český tektit vltavín z Besednice v jižních Čechách. Jejich vznik je nejčastěji spojován se vznikem meteorického Rieského kráteru v Bavorsku před 14,5 milionu let. Kráter má průměr 24 km a leží. Foto H. Raab, Wikimedia Commons, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0.